Každý občas o něčem sní a plánuje co by kdyby.
Já jsem si tak kolikrát říkal, že bych začal včelařit. Mezitím se do včelaření pustil brácha, jenže k práci na poli si pořídil ještě kravičky a začal se věnovat výrobě sýrů a na včely mu již nezbýval čas. Do toho přišla sousedka že jí uletěl roj, že ho spolu chytíme a zrovna si ho nechám. A tak v roce 2021 s dozvuky covidu začalo naše včelařské dobrodružství. (Ano naše, protože to významně ovlivňuje celou nejbližší rodinu.) Úlů časem přibývalo a s tím i četnost prohlášení, že tohle už je poslední věc kterou potřebuji ke včelám koupit. Ale ono se vždycky něco najde ...
Přátelství ke včelám je jistě ovlivněno tím, že jsme s bráchou vyrůstali v tehdy ještě drobném zemědělství. To se děda společně s naším tátou pustili do zpět získání alespoň části majetku, který byl dříve zabaven stařečkům. Ti kupoval políčka vysloveně metr po metru aby měli obživu. Tak jsem jako dítě trávil opravdu hodně času venku a jako odrostek pak spoustu času v zemědělské činnosti. Mým hlavním zaměstnáním je nyní být hasičem. Současně však, především v sezóně, vypomáhám na farmě. Jsem také součástí dobrovolných hasičů v Rostěnicích, se kterými se zapojujeme do organizace různých aktivit u nás na vesnici.
Naše včelky sbírají převážně v okolí Rostěnic - Zvonovic, Lysovic.
